Na Slovensku můžete zaměstnanci nařídit nejvýše 150 hodin přesčasů v kalendářním roce. S jeho souhlasem může odpracovat celkem nejvýše 400 hodin a v průměru nesmí přesčas přesáhnout 8 hodin týdně za sledované období. V Česku lze nařídit nejvýše 8 hodin v týdnu a 150 hodin ročně, další přesčas jen po dohodě a celkově v průměru 8 hodin týdně. Přesčas nařízený v mezích zákona zaměstnanec odmítnout nemůže. Pokud jej zákon v konkrétním případě nedovoluje, například při kratší pracovní době nebo u těhotné zaměstnankyně, jeho odmítnutí porušením povinností není.
Práce na zakázce se protáhly, chybějí lidé a tým má zůstat déle. Přesčas zaměstnavatel nařídit může, slovenský i český zákoník práce však určují, kdy, v jakém rozsahu a komu. V těchto mezích je přesčas pro zaměstnance závazný, mimo ně nikoli.
Slovensko: kdy a v jakém rozsahu lze nařídit přesčas
Podle slovenského zákoníku práce (zákon č. 311/2001 Z. z.) lze přesčas nařídit nebo dohodnout jen při přechodné a naléhavé zvýšené potřebě práce nebo ve veřejném zájmu (§ 97 odst. 5). Pokud u vás působí zástupci zaměstnanců, rozsah a podmínky přesčasů určíte po dohodě s nimi (§ 97 odst. 9). Pro roční limit platí:
Citace v původním znění:
V kalendárnom roku možno nariadiť zamestnancovi prácu nadčas v rozsahu najviac 150 hodín.
U zdravotnických povolání lze po dohodě se zástupci zaměstnanců nařídit dalších nejvýše 100 hodin (§ 97 odst. 7 druhá věta). Nad nařízený rozsah je přesčas možný jen po dohodě se zaměstnancem, celkem nejvýše 400 hodin za rok (§ 97 odst. 10). Přesčas zároveň nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdně za období nejvýše 4 po sobě následujících měsíců, pokud se se zástupci zaměstnanců nedohodnete na delším období, nejvýše 12 měsíců (§ 97 odst. 6). Průměrná týdenní pracovní doba včetně přesčasů nesmí překročit 48 hodin (§ 85 odst. 9). Do ročního limitu se nezapočítává přesčas, za který zaměstnanec dostal náhradní volno, ani přesčas při naléhavých opravách a mimořádných událostech (§ 97 odst. 8).
Najvyšší súd SR v usnesení sp. zn. 5Cdo/24/2019 ze dne 25. 2. 2021 uvedl, že přesčasem je i práce bez výslovného příkazu, pokud o ní zaměstnavatel ví a přebírá a využívá její výsledky. Mzda a příplatek za ni náleží i tehdy, když nešlo o přechodnou a naléhavou potřebu práce.
Slovensko: kdo smí přesčas odmítnout a jak se platí
Podle téhož rozhodnutí je zaměstnanec povinen přesčas vykonat, pokud jsou splněny podmínky § 97. Odmítnutí zákonně nařízeného přesčasu proto může být porušením pracovní kázně. Pokud pokyn odporuje zákonu, zaměstnavatel jeho odmítnutí za nesplnění povinnosti považovat nesmí (§ 47 odst. 3 písm. a)).
Nařídit přesčas nelze zaměstnanci s kratší pracovní dobou (§ 97 odst. 2), zaměstnanci při rizikových pracích (§ 97 odst. 11) a zdravotníkovi, který dovršil 50 let (§ 97 odst. 12). Těhotná žena, rodič trvale pečující o dítě mladší 3 let a osamělý rodič dítěte mladšího 15 let mohou pracovat přesčas jen se svým souhlasem (§ 164 odst. 4). Mladistvé nelze zaměstnávat prací přesčas (§ 174 odst. 1) a u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nelze přesčas nařídit ani dohodnout (§ 223 odst. 2).
Za přesčas náleží dosažená mzda a příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku, při rizikových pracích 35 % (§ 121 odst. 1). Místo příplatku se lze dohodnout na náhradním volnu. Pokud je zaměstnavatel neposkytne v dohodnutém termínu, jinak do 4 kalendářních měsíců po měsíci výkonu přesčasu, příplatek náleží (§ 121 odst. 3 až 5). Zahrnout přesčas do mzdy lze jen písemnou dohodou, nejvýše 150 hodin ročně a jen s vedoucími zaměstnanci na dvou nejvyšších stupních řízení pod statutárním orgánem a se zaměstnanci, kteří vykonávají koncepční, tvůrčí či metodické činnosti nebo řídí složité procesy (§ 121 odst. 2). Za porušení těchto pravidel hrozí pokuta od inspektorátu práce až do 100 000 eur (§ 19 odst. 1 písm. a) zákona č. 125/2006 Z. z. o inspekci práce).
Česko
Podle českého zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) je přesčas přípustný jen výjimečně a nařídit jej lze jen z vážných provozních důvodů. Nařízený přesčas nesmí přesáhnout 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce (§ 93 zákona č. 262/2006 Sb.). Nad tento rozsah je přesčas možný jen po dohodě se zaměstnancem a celkový přesčas nesmí v průměru přesáhnout 8 hodin týdně za období nejvýše 26 týdnů, které může kolektivní smlouva prodloužit na 52 týdnů (§ 93 odst. 3 a 4).
Zaměstnanci s kratší pracovní dobou nelze přesčas nařídit (§ 78 odst. 1 písm. i)). Těhotné zaměstnankyně přesčas vykonávat nesmějí a zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší 1 roku, jej nelze nařídit (§ 240 odst. 3). Mladistvým je přesčas zakázán (§ 245 odst. 1). Zaměstnanec musí plnit pokyny vydané v souladu s právními předpisy (§ 301 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb.), zákonně nařízený přesčas tedy odmítnout nemůže.
Za přesčas náleží dosažená mzda a příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku, pokud se strany nedohodly na náhradním volnu. Pokud zaměstnanec náhradní volno nedostane do 3 kalendářních měsíců nebo v jinak dohodnuté době, příplatek mu náleží (§ 114 odst. 1 a 2). Mzdu s přihlédnutím k přesčasu lze sjednat, jen pokud se sjedná i jeho rozsah, nejvýše 150 hodin ročně, u vedoucích zaměstnanců v mezích celkového rozsahu přesčasu (§ 114 odst. 3). Za nařízení přesčasu nad zákonný rámec hrozí pokuta až do 2 000 000 Kč (§ 28 odst. 1 písm. n) a odst. 2 písm. d) zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce).
Pravidla přesčasů sepíšeme do směrnice o pracovní době pro slovenský i český provoz v rámci služby interní předpisy a směrnice. Zápis přesčasů rozebírá otázka evidence pracovní doby.
Odpověď je obecnou informací k právnímu stavu k 3. 10. 2026 — nejde o právní službu ani náhradu posouzení konkrétního případu. Vaše situace se může v detailech lišit; pokud si chcete být jistí, projděme ji společně při konzultaci.
