Zapisujeme odštěpný závod v Česku. Odkdy může naše slovenská firma v Česku podnikat na živnost?

Slovenská s. r. o. si v Brně pronajala sklad, našla vedoucího a chce co nejdříve začít fakturovat českým odběratelům. U odštěpného závodu se přitom potkají dva úřady s vlastními pravidly: český živnostenský úřad, který vydává oprávnění k činnosti, a rejstříkový soud, který závod zapisuje do obchodního rejstříku. U zahraniční firmy, která se v Česku zapisuje do obchodního rejstříku, neplatí pravidlo, které znáte ze Slovenska i z Česka u již zapsaných společností, že živnost vzniká dnem ohlášení; rozhoduje až zápis do obchodního rejstříku.

Nejprve živnostenský úřad, potom rejstřík

Právnické osobě, která je již zapsána v obchodním rejstříku, vzniká v Česku oprávnění k ohlašovací živnosti dnem ohlášení a ke koncesované živnosti právní mocí rozhodnutí o koncesi (§ 10 odst. 1 českého živnostenského zákona). Zahraniční právnická osoba však v českém rejstříku zapsána není. Živnostenský úřad jí proto nejprve jen potvrdí, že podmínky pro provozování živnosti splňuje, a to vydáním výpisu ze živnostenského rejstříku (§ 10 odst. 4). Oprávnění jí vznikne nejdříve dnem zápisu do obchodního rejstříku, pokud se do něj zapisuje (§ 10 odst. 5).

Pořadí je tedy opačné, než by firma intuitivně čekala. Ohlášení živnosti je první krok a výpis ze živnostenského rejstříku zpravidla slouží jako podklad k návrhu na zápis, protože do rejstříku se u odštěpného závodu zapisuje i jeho předmět činnosti nebo podnikání (§ 50 písm. b) zákona č. 304/2013 Sb.). Teprve zápisem závodu oprávnění vznikne a firma může v Česku na živnost začít podnikat.

Lhůta 90 dnů

Na zápis nemá firma neomezený čas. Pokud zahraniční osoba není zapsána do obchodního rejstříku do 90 dnů ode dne ohlášení živnosti nebo podání žádosti o koncesi, živnostenský úřad rozhodne, že podmínky pro vznik živnostenského oprávnění nesplnila (§ 10 odst. 5). Lhůta běží od ohlášení, nikoli od vydání výpisu, a zahrnuje i celé rejstříkové řízení. Návrh na zápis je proto třeba mít připravený současně s ohlášením, včetně listin o slovenské firmě a dokladů o vedoucím, aby se nic nedokládalo až po vydání výpisu.

U listin ze Slovenska pomáhá česká výjimka: zákon jinak vyžaduje doklady přeložené soudním překladatelem a ověřené, u právnické osoby se sídlem v členském státě Evropské unie se to však nevyžaduje, pokud nejsou pochybnosti o správnosti překladu nebo o pravosti podpisu či razítka (§ 5 odst. 3 a 4). Tato úleva platí pro živnostenský úřad; jaké listiny a v jaké podobě žádá rejstříkový soud, posuzujeme zvlášť.

Od zápisu jedná i vedoucí

Zápis je rozhodující i pro vedoucího závodu. Český občanský zákoník jej s odštěpným závodem spojuje výslovně:

Je-li pobočka zapsána do obchodního rejstříku, jedná se o odštěpný závod; to platí i o jiné organizační složce, pokud o ní jiný právní předpis stanoví, že se zapíše do obchodního rejstříku. Vedoucí odštěpného závodu je oprávněn zastupovat podnikatele ve všech záležitostech týkajících se odštěpného závodu ode dne, ke kterému byl jako vedoucí odštěpného závodu zapsán do obchodního rejstříku.

— § 503 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.

Do rejstříku se o vedoucím zapisují zákonem požadované údaje a adresa jeho pobytu (§ 50 písm. f) zákona č. 304/2013 Sb.). Dokud zápis nenastane, vedoucí za firmu jedná jen na základě plné moci. Zda musí být vedoucí zároveň odpovědným zástupcem pro řemeslnou nebo vázanou živnost, rozebírá otázka vedoucí odštěpného závodu jako odpovědný zástupce.

Na co myslet dopředu

Živnostenské oprávnění nelze převést na jinou osobu (§ 10 odst. 7). Pokud odštěpný závod později přeroste v českou s. r. o., nová společnost bude potřebovat vlastní oprávnění; postup popisuje článek z odštěpného závodu na českou s. r. o.. Ohlášení živností, návrh na zápis a harmonogram obou řízení připravíme v rámci služby odštěpný závod v Česku, aby první faktura nečekala déle, než je nezbytné.