Odvody se platí v jednom státě a rozhoduje, jakou část práce zaměstnanec vykoná z domova v Česku. Pokud pracuje jen z domova, platí se české sociální i zdravotní pojištění, přestože firma sídlí na Slovensku. Pokud pracuje zčásti doma a zčásti ve slovenské kanceláři, při podílu práce v Česku pod 25 % zůstává ve slovenském pojištění a od 25 % zpravidla přechází do českého. Při práci z domova v rozsahu 25 % až méně než 50 % můžete společně se zaměstnancem požádat o slovenské pojištění podle rámcové dohody o přeshraniční práci na dálku.
Zaměstnanec vaší slovenské firmy bydlí v Brně a chce pracovat z domova. Odvody se v takovém případě neřídí sídlem firmy, ale tím, kde zaměstnanec práci fyzicky vykonává. Pokud pracuje pouze z domova v Česku, platí se české pojištění. Pokud dělí čas mezi domov a slovenskou kancelář, rozhoduje podíl práce v Česku a při práci z domova v rozsahu 25 % až méně než 50 % času lze za podmínek rámcové dohody požádat o slovenské pojištění. Stejná pravidla platí obráceně pro českou firmu, jejíž zaměstnanec pracuje z domova na Slovensku.
Pojištění jen v jednom státě
Zaměstnanec podléhá právním předpisům o sociálním zabezpečení pouze jednoho členského státu (čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 883/2004). Pokud pracuje pouze v jednom státě, jsou to předpisy tohoto státu (čl. 11 odst. 3 písm. a)). Při práci výlučně z domácnosti v Česku tedy platí české sociální i zdravotní pojištění, přestože zaměstnavatel sídlí na Slovensku.
Kdo obvykle pracuje ve dvou státech, podléhá předpisům státu bydliště, pokud v něm vykonává podstatnou část činnosti. Jinak podléhá předpisům státu, kde má sídlo zaměstnavatel (čl. 13 odst. 1). Co je podstatná část, upřesňuje prováděcí nařízení:
Citace v původním znění:
V rámci celkového posúdenia podiel nižší ako 25 %, pokiaľ ide o uvedené kritériá, znamená, že sa podstatná časť činností nevykonáva v príslušnom členskom štáte.
čl. 14 ods. 8 nariadenia (ES) č. 987/2009, konsolidované znenie
Orientačními kritérii jsou u zaměstnance pracovní doba a/nebo odměna a posuzuje se předpokládaná situace v následujících 12 kalendářních měsících (čl. 14 odst. 8 a 10). Kdo pracuje z domova v Česku méně než čtvrtinu času, zůstává ve slovenském pojištění. Při čtvrtině a více zpravidla přechází do českého.
Rámcová dohoda o přeshraniční práci na dálku
Od 1. července 2023 platí rámcová dohoda o přeshraniční práci na dálku, uzavřená na základě čl. 16 odst. 1 nařízení č. 883/2004. Slovensko i Česko k ní přistoupily. Zaměstnanec, který pracuje z domova ve státě bydliště v rozsahu 25 % až méně než 50 % pracovní doby, může společně se zaměstnavatelem požádat, aby se na něj vztahovaly předpisy státu sídla zaměstnavatele. Podle České správy sociálního zabezpečení má při splnění podmínek na výjimku nárok.
Dohoda se nevztahuje na zaměstnance, který ve státě bydliště vykonává i jinou činnost než práci z domova, například pracuje na pobočce nebo navštěvuje klienty. Nevztahuje se ani na OSVČ a na zaměstnance, který má další zaměstnání u zaměstnavatele se sídlem v jiném státě nebo vedle toho podniká. Žádost se podává ve státě sídla zaměstnavatele, u slovenské firmy na Ministerstvu práce, sociálnych vecí a rodiny SR. Podle ČSSZ ji lze podat nejvýše tři měsíce zpětně a jen tehdy, pokud se za toto období platilo pojistné ve státě sídla zaměstnavatele. Při práci z domova v rozsahu 50 % a více rámcová dohoda nepomůže. O výjimku podle čl. 16 lze požádat individuálně. Nárok na ni však není.
Jaké povinnosti má slovenská firma
Pokud se na zaměstnance vztahují české předpisy, slovenská firma plní všechny povinnosti zaměstnavatele včetně placení pojistného tak, jako by měla sídlo v Česku (čl. 21 odst. 1 nařízení č. 987/2009). Se zaměstnancem se může dohodnout, že pojistné za ni bude platit on. Základní povinnosti zaměstnavatele tím nezanikají a dohodu je třeba oznámit české instituci (čl. 21 odst. 2). Práci ve dvou státech oznamuje zaměstnanec instituci státu bydliště, která předběžně určí, předpisy kterého státu se na něj vztahují (čl. 16 odst. 1 a 2).
Práci z domova sjednejte v pracovní smlouvě (§ 52 odst. 4 slovenského zákoníku práce). Pokud je místem výkonu práce domácnost v Česku, smlouva musí obsahovat i místo a dobu výkonu práce mimo Slovensko (§ 44a odst. 1). Pokud jste zvolili slovenské pracovní právo, zaměstnanec přesto nesmí přijít o ochranu kogentních pravidel práva, které by se jinak použilo, zpravidla práva státu, v němž nebo z něhož obvykle pracuje (čl. 8 odst. 1 a 2 nařízení Řím I). Pravidla práce na dálku ve slovenské smlouvě rozebírá článek práce z domova a práce na dálku v pracovní smlouvě (připravujeme) (slovensky).
Daň je samostatná otázka
Podle čl. 14 odst. 1 smlouvy mezi Slovenskem a Českem o zamezení dvojího zdanění (oznámení č. 238/2003 Z. z.) se mzda rezidenta jednoho státu zdaňuje pouze v tomto státě, pokud se zaměstnání nevykonává ve druhém státě. Za práci z domova v Česku se proto mzda českého rezidenta zdaňuje v Česku. Za dny odpracované na Slovensku ji může zdanit i Slovensko, protože výjimka pro pobyt do 183 dní předpokládá zaměstnavatele, který není slovenským rezidentem (čl. 14 odst. 2). Jak se daň vypočítá, kdo ji odvádí a jak se zabrání dvojímu zdanění, si ověřte s daňovým poradcem.
S čím pomůžeme
V rámci služby zaměstnávání cizinců a vysílání pracovníků posoudíme, předpisy kterého státu se na zaměstnance vztahují, připravíme podklady k žádosti podle rámcové dohody a postup sladíme s vaší mzdovou účtárnou. Dodatek k pracovní smlouvě s prací z domova ve druhém státě připravíme v rámci služby pracovní smlouvy a dokumentace. Jak je to s proplácením elektřiny a internetu při práci z domova, vysvětluje otázka náhrada nákladů při home office.
Odpověď je obecnou informací k právnímu stavu k 3. 10. 2026 — nejde o právní službu ani náhradu posouzení konkrétního případu. Vaše situace se může v detailech lišit; pokud si chcete být jistí, projděme ji společně při konzultaci.
