Právní poradna · IT, software a e-shopy

Musíme ověřovat recenze na našem e-shopu?

Právní stav k 29. 8. 2026

Stručná odpověď

Recenze ověřovat nemusíte — povinnost je informační, nikoli ověřovací. Pokud na webu recenze zobrazujete, musíte uvést, zda a jakým způsobem zajišťujete, že pocházejí od skutečných zákazníků; pokud je neověřujete, stačí to přiznat. Hranicí je pravdivost: označit recenze jako ověřené bez skutečných opatření nebo zveřejňovat objednaná hodnocení je nekalá obchodní praktika. Stejná logika platí na Slovensku i v Česku.

Otázka zní, zda musíte u každé recenze zkoumat, kdo ji napsal. Nemusíte. Zákon vám nechává na výběr, zda recenze ověřovat budete — trvá jen na tom, aby zákazník věděl, na čem je. Problém tedy nevzniká z neověřování, ale z předstírání, že recenze jsou ověřené.

Povinnost je informační

Slovenský zákon č. 108/2024 Z. z. řadí údaj o ověřování recenzí mezi podstatné informace, jejichž zatajení je klamavým opomenutím. Český překlad slovenského ustanovení:

Za podstatné informace podle odstavců 1 a 2 se považují i informace o a) tom, zda a jakým způsobem obchodník zajišťuje, že hodnocení produktů pocházejí od spotřebitelů, kteří produkt skutečně koupili nebo použili, pokud obchodník poskytuje spotřebitelům přístup k hodnocení produktů.

§ 11 odst. 6 písm. a) slovenského zákona č. 108/2024 Z. z.

Pokud recenze neověřujete, napište, že je neověřujete. Pokud je ověřujete, popište jak — například že hodnocení může vložit jen zákazník s dokončenou objednávkou. Informaci uvádějte tam, kde recenze zobrazujete: podstatná informace skrytá nebo poskytnutá nevhodným způsobem je klamavým opomenutím stejně jako informace zatajená (§ 11 odst. 2) a ke stejnému závěru vede i česká výkladová praxe, o níž níže.

Kde je hranice nekalé praktiky

Seznam praktik, které se vždy považují za nekalé, je v příloze č. 1 slovenského zákona č. 108/2024 Z. z. (§ 9 odst. 5) a patří do něj i tvrzení, že recenze pocházejí od skutečných zákazníků, bez přijetí přiměřených kroků k ověření, stejně jako zveřejňování či objednávání falešných recenzí a zkreslování hodnocení. Štítek „ověřené recenze“ bez funkčního mechanismu v pozadí proto není marketingový detail, ale praktika zakázaná za všech okolností. Do stejné kategorie patří mazání negativních hodnocení při ponechání pozitivních — výsledný obraz recenzí přestává být pravdivý.

Pozor i na souvislost s kontrolou: když SOI prověřuje e-shop na dálku, pořizuje snímky obrazovky i z podstránky s pravidly recenzí, jak ukazuje praxe rozebraná v otázce kontrola SOI ze snímků obrazovky.

Jak je to v Česku

Česká úprava je zrcadlová: podle § 5a odst. 5 zákona č. 634/1992 Sb. je informace o tom, zda a jak prodávající zajišťuje, aby zveřejněné recenze pocházely od skutečných zákazníků, podstatnou informací. Česká obchodní inspekce k tomu ve svých odpovědích (FAQ „Recenze“, coi.gov.cz) doplňuje praktické detaily: povinnost ověřovat novela nezavedla; informaci je třeba uvést přímo u zveřejněných recenzí, uvedení jen v obchodních podmínkách ČOI považuje za nedostatečné; starší recenze mohou zůstat zveřejněné, i u nich však musí být uvedeno, zda byly ověřovány; ověřené a neověřené recenze lze kombinovat, pokud je zřejmé, které jsou které; a recenzi za výrobek poskytnutý zdarma k otestování je třeba označit jako sponzorovanou. Falešné recenze jsou i v Česku praktikou zakázanou za všech okolností — ČOI odkazuje na písm. y) a z) přílohy č. 1 českého zákona o ochraně spotřebitele.

Pokud prodáváte do obou zemí, jeden poctivý mechanismus ověřování a jeden text u recenzí pokryjí obě jurisdikce — rozdíly jsou v detailech dozorové praxe, nikoli v principu.

S čím vám pomůžeme

Text o ověřování recenzí a mechanismus jejich sběru nastavíme v rámci obchodních podmínek e-shopu. Placené spolupráce a produkty k otestování ošetříme ve smlouvě s influencerem včetně povinného označování. Pokud vám dozorový orgán vytkl recenze nebo jejich označení, odpověď připravíme v rámci právních služeb pro e-shopy.

Dříve než na web přidáte štítek „ověřený nákup“, nechte si zkontrolovat mechanismus za ním — právě tento štítek dozor porovnává se skutečností.

Odpověď je obecnou informací k právnímu stavu k 29. 8. 2026 — nejde o právní službu ani náhradu posouzení konkrétního případu. Vaše situace se může v detailech lišit; pokud si chcete být jistí, projděme ji společně při konzultaci.

Další otázky z poradny

Všechny otázky a odpovědi
  1. Klient odmítá platit za pohotovost, protože nebyl žádný zásah. Má pravdu? Zpravidla nemá. Pohotovost je v servisních smlouvách úplatou za to, že poskytovatel drží kapacitu a je připraven zasáhnout ve sjednané době — hodnotu má i měsíc bez jediného incidentu. Nárok na odměnu tedy nestojí na počtu zásahů, ale na tom, zda byla dostupnost sjednána a skutečně zajištěna. Právě dostupnost musí v případě sporu prokázat poskytovatel, proto o výsledku rozhodují rozpisy služeb, záznamy o dostupnosti a reakce na výzvy.
  2. Chystáme spotřebitelskou soutěž vázanou na nákup. Potřebujeme licenci a kdo zdaní výhry? Licenci nepotřebujete. Soutěž vázaná na nákup je propagační soutěž, kterou slovenský zákon o hazardních hrách výslovně vyjímá — podmínkou je, že slouží k podpoře prodeje, není samostatným podnikáním a účastník neplatí vklad; platba za zboží se za vklad nepovažuje. Důležitější jsou pravidla, která jsou spotřebitelskou smlouvou se vším, co k tomu patří, a daně: peněžní výhru zdaní srážkou organizátor, nepeněžní přiznává výherce, přičemž výhry do zákonného limitu jsou od daně osvobozeny. V Česku promo soutěž bez sázky také licenci nepotřebuje.
  3. Můžeme posílat newsletter stávajícím zákazníkům bez jejich výslovného souhlasu? Ano, u vlastních zákazníků za podmínek zákonné výjimky. Slovenský zákon o elektronických komunikacích vyžaduje pro e-mailový marketing předchozí prokazatelný souhlas, souhlas však není potřebný, pokud nabízíte vlastní podobné zboží nebo služby lidem, jejichž adresu jste získali při prodeji, a při získání adresy i v každé zprávě jim dáte možnost snadno a bezplatně odmítnout. Koupené či vypůjčené databáze do výjimky nepatří. Vedle toho musí být v pořádku i právní základ podle GDPR, zpravidla oprávněný zájem, s právem kdykoli vznést námitku.
  4. Musí influencer označit náš příspěvek jako reklamu a kdo odpovídá, pokud to neudělá? Ano. Placený nebo jinak odměněný příspěvek je reklama a obchodní praktika obchodníka; pokud z něj není jasné, že jde o propagaci, slovenský zákon o ochraně spotřebitele to řadí mezi nekalé obchodní praktiky, které jsou zakázány vždy. Odpovědnost nese především obchodník, jehož produkt se propaguje, zákon však výslovně dopadá i na osobu jednající jeho jménem nebo na jeho účet, tedy na influencera. Označení musí být srozumitelné a viditelné bez rozklikávání a smlouva s influencerem má povinnost označení, schvalování obsahu a sankce výslovně upravit.

Nenašli jste svou otázku? Položit vlastní otázku

Řešíte přesně tuto situaci?

Napište nám, s čím potřebujete pomoct.

Popište svou situaci. Podíváme se na ni a do 24 hodin vám řekneme na rovinu, zda a jak vám dokážeme pomoct — včetně orientační ceny.

  1. 1Pošlete poptávku tímto formulářem
  2. 2Do 24 h dostanete potvrzení ceny a postup
  3. 3Pracovat začínáme až po vašem schválení
Mgr. Patrik Tulinský, LL.M. český a slovenský advokát · SAK 300422 · ČAK 19654

Neradi telefonujete nebo píšete e-maily? Napište nám na WhatsApp →
Chcete raději rovnou termín? Rezervovat konzultaci →
Nebo napište e-mail k této věci.

PDF, Word, obrázky, ZIP… max 10 MB na soubor, 30 MB celkem.

Odesláním nevzniká mandátní smlouva ani advokátní vztah. Před převzetím věci provádíme kontrolu střetu zájmů, proto prosím neposílejte citlivé originály, dokud si věc společně nepotvrdíme.

Oslovit advokáta