Právní poradna · IT, software a e-shopy

Musíme ověřovat recenze na našem e-shopu?

Právní stav k 29. 8. 2026

Stručná odpověď

Recenze ověřovat nemusíte — povinnost je informační, nikoli ověřovací. Pokud na webu recenze zobrazujete, musíte uvést, zda a jakým způsobem zajišťujete, že pocházejí od skutečných zákazníků; pokud je neověřujete, stačí to přiznat. Hranicí je pravdivost: označit recenze jako ověřené bez skutečných opatření nebo zveřejňovat objednaná hodnocení je nekalá obchodní praktika. Stejná logika platí na Slovensku i v Česku.

Otázka zní, zda musíte u každé recenze zkoumat, kdo ji napsal. Nemusíte. Zákon vám nechává na výběr, zda recenze ověřovat budete — trvá jen na tom, aby zákazník věděl, na čem je. Problém tedy nevzniká z neověřování, ale z předstírání, že recenze jsou ověřené.

Povinnost je informační

Slovenský zákon č. 108/2024 Z. z. řadí údaj o ověřování recenzí mezi podstatné informace, jejichž zatajení je klamavým opomenutím. Český překlad slovenského ustanovení:

Za podstatné informace podle odstavců 1 a 2 se považují i informace o a) tom, zda a jakým způsobem obchodník zajišťuje, že hodnocení produktů pocházejí od spotřebitelů, kteří produkt skutečně koupili nebo použili, pokud obchodník poskytuje spotřebitelům přístup k hodnocení produktů.

— § 11 odst. 6 písm. a) slovenského zákona č. 108/2024 Z. z.

Pokud recenze neověřujete, napište, že je neověřujete. Pokud je ověřujete, popište jak — například že hodnocení může vložit jen zákazník s dokončenou objednávkou. Informaci uvádějte tam, kde recenze zobrazujete: podstatná informace skrytá nebo poskytnutá nevhodným způsobem je klamavým opomenutím stejně jako informace zatajená (§ 11 odst. 2) a ke stejnému závěru vede i česká výkladová praxe, o níž níže.

Kde je hranice nekalé praktiky

Seznam praktik, které se vždy považují za nekalé, je v příloze č. 1 slovenského zákona č. 108/2024 Z. z. (§ 9 odst. 5) a patří do něj i tvrzení, že recenze pocházejí od skutečných zákazníků, bez přijetí přiměřených kroků k ověření, stejně jako zveřejňování či objednávání falešných recenzí a zkreslování hodnocení. Štítek „ověřené recenze“ bez funkčního mechanismu v pozadí proto není marketingový detail, ale praktika zakázaná za všech okolností. Do stejné kategorie patří mazání negativních hodnocení při ponechání pozitivních — výsledný obraz recenzí přestává být pravdivý.

Pozor i na souvislost s kontrolou: když SOI prověřuje e-shop na dálku, pořizuje snímky obrazovky i z podstránky s pravidly recenzí, jak ukazuje praxe rozebraná v otázce kontrola SOI ze snímků obrazovky.

Jak je to v Česku

Česká úprava je zrcadlová: podle § 5a odst. 5 zákona č. 634/1992 Sb. je informace o tom, zda a jak prodávající zajišťuje, aby zveřejněné recenze pocházely od skutečných zákazníků, podstatnou informací. Česká obchodní inspekce k tomu ve svých odpovědích (FAQ „Recenze“, coi.gov.cz) doplňuje praktické detaily: povinnost ověřovat novela nezavedla; informaci je třeba uvést přímo u zveřejněných recenzí, uvedení jen v obchodních podmínkách ČOI považuje za nedostatečné; starší recenze mohou zůstat zveřejněné, i u nich však musí být uvedeno, zda byly ověřovány; ověřené a neověřené recenze lze kombinovat, pokud je zřejmé, které jsou které; a recenzi za výrobek poskytnutý zdarma k otestování je třeba označit jako sponzorovanou. Falešné recenze jsou i v Česku praktikou zakázanou za všech okolností — ČOI odkazuje na písm. y) a z) přílohy č. 1 českého zákona o ochraně spotřebitele.

Pokud prodáváte do obou zemí, jeden poctivý mechanismus ověřování a jeden text u recenzí pokryjí obě jurisdikce — rozdíly jsou v detailech dozorové praxe, nikoli v principu.

S čím vám pomůžeme

Text o ověřování recenzí a mechanismus jejich sběru nastavíme v rámci obchodních podmínek e-shopu. Placené spolupráce a produkty k otestování ošetříme ve smlouvě s influencerem včetně povinného označování. Pokud vám dozorový orgán vytkl recenze nebo jejich označení, odpověď připravíme v rámci právních služeb pro e-shopy.

Dříve než na web přidáte štítek „ověřený nákup“, nechte si zkontrolovat mechanismus za ním — právě tento štítek dozor porovnává se skutečností.

Odpověď je obecnou informací k právnímu stavu k 29. 8. 2026 — nejde o právní službu ani náhradu posouzení konkrétního případu. Vaše situace se může v detailech lišit; pokud si chcete být jistí, projděme ji společně při konzultaci.

Další otázky z poradny

Všechny otázky a odpovědi
  1. Dodavatel nového systému bude přenášet naše data o zákaznících. Potřebujeme s ním smlouvu podle GDPR? Ano, pokud dodavatel při migraci, testování nebo podpoře pracuje s osobními údaji zákazníků či zaměstnanců vaším jménem. Tehdy je zpracovatelem a zpracování se musí řídit smlouvou podle čl. 28 GDPR v písemné podobě, přičemž postačí i elektronická. Smlouva musí mimo jiné určit, že dodavatel zpracovává údaje jen podle vašich doložených pokynů a po skončení je vrátí nebo vymaže. Povinnost vybrat dodavatele s dostatečnými zárukami máte vy jako správce.
  2. Majitel ochranné známky po nás žádá, abychom mu vydali naši doménu. Musíme? Ne automaticky. Majitel známky může v obchodním styku zakázat užívání shodného označení pro shodné zboží a služby a podobného označení tam, kde hrozí záměna, ale ne na úkor práv nabytých před podáním jeho přihlášky. V alternativním řešení sporu o doménu .sk se navíc zkoumá, zda máte k doméně právo nebo legitimní zájem a zda jste ji získali a užívali v dobré víře. Výzvu proto neignorujte, ale ani jí hned nevyhovujte, dokud si neprověříte svou pozici.
  3. Kupujeme e-shop. Jak zajistit, aby na nás přešla i doména? Závisí na tom, zda kupujete společnost, nebo její podnik, a na koho je doména v registru skutečně zapsána. Při koupi obchodního podílu zůstává doména společnosti, pokud je jejím držitelem právě ona. Při koupi podniku přecházejí na kupujícího práva, na která se prodej vztahuje, registr domén však změnu držitele zapíše až na žádost dosavadního držitele podanou přes registrátora se souhlasem nového držitele. Smlouva proto musí prodávajícího k tomuto kroku zavázat a platbu na něj navázat.
  4. Klient nám při vývoji softwaru nedodává podklady ani netestuje. Musíme stihnout termín? Dokud čekáte na součinnost, kterou klient podle smlouvy dluží, nejste v prodlení vy, ale on. Obchodní zákoník výslovně říká, že dlužník není v prodlení, pokud nemůže plnit v důsledku prodlení věřitele, a klient, který neposkytne potřebné spolupůsobení, je věřitelem v prodlení. Pokud součinnost neposkytne ani v dodatečné přiměřené lhůtě, můžete od smlouvy odstoupit a žádat cenu sníženou o to, co jste ušetřili. Rozhoduje proto, zda je součinnost ve smlouvě pojmenována a zda její chybění prokazatelně oznamujete.

Nenašli jste svou otázku? Položit vlastní otázku

Řešíte přesně tuto situaci?

Napište nám, s čím potřebujete pomoct.

Popište svou situaci. Podíváme se na ni a zpravidla do 24 hodin vám řekneme na rovinu, zda a jak vám dokážeme pomoct — včetně orientační ceny.

  1. 1Pošlete poptávku tímto formulářem
  2. 2Zpravidla do 24 h dostanete potvrzení ceny a postup
  3. 3Pracovat začínáme až po vašem schválení
Mgr. Patrik Tulinský, LL.M. český a slovenský advokát · SAK 300422 · ČAK 19654

Neradi telefonujete nebo píšete e-maily? Napište nám na WhatsApp →
Chcete raději rovnou termín? Rezervovat konzultaci →
Nebo napište e-mail k této věci.

PDF, Word, obrázky, ZIP… max 10 MB na soubor, 30 MB celkem.

Odesláním nevzniká mandátní smlouva ani advokátní vztah. Před převzetím věci provádíme kontrolu střetu zájmů, proto prosím neposílejte citlivé originály, dokud si věc společně nepotvrdíme.

Oslovit advokáta