Právní poradna · Založení společnosti v ČR a na Slovensku

Spoluzakladatel naprogramoval prototyp ještě před založením firmy. Komu kód patří a jak jej dostat do společnosti?

Právní stav k 12. 9. 2026

Stručná odpověď

Kód patří zakladateli jako autorovi, nikoli společnosti, pokud jej nenapsal v rámci práce pro jiného zaměstnavatele nebo objednatele. Pravidlo o zaměstnaneckém díle se vůči společnosti neuplatní, protože v době vzniku kódu firma neexistovala a zakladatel k ní neměl pracovní vztah ani funkci. Společnost jej smí používat jen se souhlasem autora, proto potřebuje písemnou licenční smlouvu: výhradní, na všechny potřebné způsoby použití včetně úprav a s předem uděleným souhlasem k sublicencím a postoupení licence.

Typický začátek startupu: jeden ze zakladatelů po večerech napíše první verzi aplikace, ukáže ji známým a teprve potom s dalšími dvěma založí s.r.o. Firma od té doby na prototypu staví, platí servery a prodává jej zákazníkům. Při prvním rozhovoru s investorem však padne otázka, na základě čeho společnost kód vlastně používá. Odpověď „vždyť je to náš spoluzakladatel“ právně nestačí.

Komu kód patří

Počítačový program chrání autorský zákon (zákon č. 185/2015 Z. z.) a práva k němu vznikají autorovi. Výjimkou je zaměstnanecké dílo, ke kterému majetková práva vykonává zaměstnavatel. Zaměstnaneckým dílem je však jen dílo vytvořené ke splnění povinností z pracovněprávního vztahu nebo z členství v orgánu právnické osoby (§ 90 odst. 1 a 2). Kód napsaný před založením firmy tuto podmínku vůči společnosti nesplňuje, společnost tehdy neexistovala. Prověřit je však třeba, zda jej zakladatel nenapsal při plnění pracovních povinností u svého tehdejšího zaměstnavatele nebo na objednávku někoho jiného; tehdy by majetková práva vykonával ten (§ 90 odst. 4 a § 91 odst. 4). Pokud ne, platí základní pravidlo:

Dílo je možné použít jen se souhlasem autora, pokud tento zákon nestanoví jinak.

— Český překlad § 19 odst. 2 zákona č. 185/2015 Z. z.

Autorská práva se převést nedají: osobnostní práva jsou nepřevoditelná (§ 18 odst. 3) a nepřevoditelná jsou i majetková práva (§ 20 odst. 2). Společnost tedy nezíská „vlastnictví“ kódu, ale licenci. Pokud na prototypu pracovali dva zakladatelé tak, že jejich přínos nelze oddělit, práva patří oběma společně a nerozdílně (§ 15 odst. 2) a licenci musí udělit oba.

Licence, která obstojí při due diligence

Nevýhradní licence je pro startup slabým základem, protože autor by mohl tentýž kód licencovat i konkurenci; pokud smlouva výslovně neurčí, že jde o výhradní licenci, platí, že je nevýhradní (§ 70 odst. 1). Výhradní licence má zákonem předepsanou formu:

Licenční smlouva musí mít písemnou formu, pokud autor uděluje výhradní licenci.

— Český překlad § 65 odst. 3 zákona č. 185/2015 Z. z.

Ve smlouvě by neměly chybět tyto body:

  • způsoby použití – včetně zpracování a spojení s jinými díly (§ 19 odst. 4), jinak se licence omezí na způsob nezbytný k účelu smlouvy (§ 66 odst. 1),
  • čas a území – zpravidla na celou dobu trvání majetkových práv a bez územního omezení,
  • sublicence a postoupení – bez předem uděleného souhlasu autora nesmí společnost udělit sublicenci ani licenci postoupit (§ 72 odst. 1 a 2), což se dotkne licencí pro zákazníky a partnery i přesunu produktu na jinou společnost,
  • odměna – pokud smlouva odměnu neurčí ani neřekne, že licence je bezúplatná, autor má nárok na obvyklou odměnu (§ 69 odst. 6),
  • zdrojový kód a dokumentace – povinnost předat je i další verze, které zakladatel ještě mimo firmu vytvoří.

Pro kód, který zakladatelé píší už po založení, je třeba vztah nastavit zvlášť, pracovní smlouvou nebo smlouvou o dílo. Jak funguje software na objednávku, vysvětluje otázka komu patří autorská práva k softwaru od dodavatele.

Nepeněžitý vklad místo licence?

Pokud má mít prototyp hodnotu v základním kapitálu, přichází v úvahu nepeněžitý vklad. Zákon jím však připouští jen majetek, jehož hospodářskou hodnotu lze určit, a jeho hodnotu určuje znalecký posudek; vklad musí být splacen před zápisem základního kapitálu (§ 59 odst. 2 a 3 obchodního zákoníku). U raného prototypu je ocenění nejisté a posudek prodlouží založení, proto bývá jednodušší licence a ocenění přínosu zakladatele přes velikost jeho podílu, kterou určí společenská smlouva; důvody a podmínky rozdělení může zachytit dohoda zakladatelů.

Jak postupovat

Licenci k prototypu je nejlepší podepsat spolu se společenskou smlouvou, dokud jsou zakladatelé zajedno. Připravujeme ji jako součást právního balíčku pro startupy; samostatnou licenční smlouvu k existujícímu kódu pokrývá služba softwarová a licenční smlouva. Co dalšího investor při prověrce práv k produktu a vlastnictví firmy sleduje, shrnuje článek právní prověrka startupu před prvním kolem. Pošlete nám, kdo a kdy prototyp vytvořil, zda jsou v něm cizí knihovny a jak firmu plánujete financovat, a navrhneme licenci, která pokryje to, na co se investor při prověrce práv k produktu ptá.

Odpověď je obecnou informací k právnímu stavu k 12. 9. 2026 — nejde o právní službu ani náhradu posouzení konkrétního případu. Vaše situace se může v detailech lišit; pokud si chcete být jistí, projděme ji společně při konzultaci.

Další otázky z poradny

Všechny otázky a odpovědi
  1. Musí být odpovědný zástupce naší firmy zaměstnancem? (Slovensko vs. Česko) Na Slovensku zpravidla ano — odpovědný zástupce musí být v pracovním poměru k podnikateli. U s. r. o. je nejdůležitější výjimkou společník: ten pracovní smlouvu nepotřebuje, dokud trvá jeho účast ve společnosti. V Česku pracovní poměr není třeba, od roku 2008 stačí jakýkoli smluvní vztah, třeba i bezúplatný. Rozdíl je třeba hlídat při změnách: prodejem podílu slovenská výjimka padá a firma má patnáct dní na nové řešení.
  2. Naše s.r.o. potřebuje vázanou živnost. Jak ji ohlásíme a co musíme prokázat? Ohlášení se podává živnostenskému úřadu; klíčovou přílohou jsou doklady odborné způsobilosti odpovědného zástupce, jeho prohlášení a souhlas s ustanovením do funkce. Oprávnění vzniká dnem ohlášení — tím se však rozumí den, kdy má podání všechny náležitosti. Úplné ohlášení úřad potvrdí osvědčením do tří pracovních dní; při nedostatcích místo něj přijde výzva se lhůtou nejméně patnáct dní, a ta celé zahájení posouvá.
  3. Za co ručí komanditista a kdy může ručit jako komplementář? Komanditista ručí za závazky komanditní společnosti jen do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku; po úplném splacení vkladu už věřitelům osobně neručí. Jako komplementář, tedy celým svým majetkem, však ručí, pokud se jeho jméno objeví v obchodní firmě společnosti. Stejně ručí za smlouvy, které jménem společnosti uzavřel bez zmocnění.
  4. Jak se dělí zisk v komanditní společnosti mezi komplementáře a komanditisty? Zisk komanditní společnosti se dělí ve dvou krocích. Nejprve se rozdělí na část pro komplementáře a část pro komanditisty v poměru podle společenské smlouvy, a pokud jej smlouva neurčí, na polovinu. Komplementáři si poté svou část dělí rovným dílem a komanditisté podle výše splacených vkladů, neurčuje-li smlouva jinak.

Nenašli jste svou otázku? Položit vlastní otázku

Řešíte přesně tuto situaci?

Napište nám, s čím potřebujete pomoct.

Popište svou situaci. Podíváme se na ni a zpravidla do 24 hodin vám řekneme na rovinu, zda a jak vám dokážeme pomoct — včetně orientační ceny.

  1. 1Pošlete poptávku tímto formulářem
  2. 2Zpravidla do 24 h dostanete potvrzení ceny a postup
  3. 3Pracovat začínáme až po vašem schválení
Mgr. Patrik Tulinský, LL.M. český a slovenský advokát · SAK 300422 · ČAK 19654

Neradi telefonujete nebo píšete e-maily? Napište nám na WhatsApp →
Chcete raději rovnou termín? Rezervovat konzultaci →
Nebo napište e-mail k této věci.

PDF, Word, obrázky, ZIP… max 10 MB na soubor, 30 MB celkem.

Odesláním nevzniká mandátní smlouva ani advokátní vztah. Před převzetím věci provádíme kontrolu střetu zájmů, proto prosím neposílejte citlivé originály, dokud si věc společně nepotvrdíme.

Oslovit advokáta