Můžete, a to ve dvou rovinách. Slovenský zákon zakazuje přijmout práci nebo službu, kterou dodavatel zajišťuje prostřednictvím nelegálně zaměstnaných osob, při každé dodávce práce a při delším přeshraničním poskytování služeb; za porušení hrozí odběrateli pokuta až do 200 000 eur. Pokud se navíc prokáže, že statutární orgán nebo vedoucí zaměstnanec o praktikách dodavatele věděl, může na firmu přejít i pokuta, kterou se od dodavatele nepodařilo vymoci. Obranou jsou doklady, které vám dodavatel ze zákona musí poskytnout, a dobře napsaná smlouva.
Na stavbě pracuje parta subdodavatele, ve výrobě vypomáhají lidé personální agentury, část zakázky plní firma z Polska prostřednictvím vyslaných pracovníků. Pokud tito lidé pracují načerno, problém nemá jen jejich zaměstnavatel. Slovenský zákon ve dvou situacích přenáší odpovědnost i na firmu, která si práci nebo službu objednala.
Zákaz přijmout práci od dodavatele, který zaměstnává nelegálně
Slovenský zákon č. 82/2005 Z. z. o nelegálnej práci a nelegálnom zamestnávaní zakazuje odběrateli takovou práci nebo službu vůbec přijmout. Český překlad slovenského ustanovení:
Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, nesmí přijmout práci nebo službu, kterou jí na základě smlouvy dodává nebo poskytuje právnická osoba nebo fyzická osoba (dále jen „poskytovatel služby“) prostřednictvím fyzické osoby, kterou nelegálně zaměstnává, pokud jde […] o vnitrostátní dodávku práce nebo přeshraniční dodávku práce.
Dodávkou práce je dočasné přidělení zaměstnanců, ať už od slovenské agentury, nebo ze zahraničí, a také vyslání mezi ovládající a ovládanou společností. Tam platí zákaz od prvního dne spolupráce. Při přeshraničním poskytování služeb se uplatní, když služba přesáhne 30 dnů v období 12 měsíců od prvního poskytnutí. Za porušení zákazu hrozí odběrateli pokuta, jejíž horní hranice činí 200 000 eur.
Kdy na vás přejde cizí pokuta
Druhý mechanismus míří na dodavatelské řetězce. Pokud pokutu za porušení zákazu nelegálního zaměstnávání nebo dodatečné platby nelze od dodavatele vymoci v exekuci, povinnost zaplatit je přechází na firmu, které dodával práci, zboží nebo služby, případně na další firmy zapojené do dodávky (§ 7b odst. 2 slovenského zákona č. 82/2005 Z. z.).
Podmínkou je, že se prokáže vědomost: statutární orgán nebo vedoucí zaměstnanec odběratele věděl, že dodavatel porušil zákaz nelegálního zaměstnávání. Právě proto se při kontrolách zkoumá e-mailová komunikace, zápisy z porad i to, zda cena dodávky vůbec mohla pokrýt náklady legální práce. Tvrzení „my jsme nic netušili“ obstojí jen tehdy, když mu odpovídá i to, jak spolupráce skutečně probíhala.
Jak se chránit
Nejsilnější nástroj dává samotný zákon: poskytovatel služby je povinen na požádání bezodkladně poskytnout doklady a osobní údaje osob, jejichž prostřednictvím práci nebo službu dodává, aby si odběratel mohl zkontrolovat, že je zaměstnává legálně (§ 7b odst. 6 slovenského zákona č. 82/2005 Z. z.). Pokud dodavatel doklady odmítá nebo jejich předání odkládá, je to vážný signál ještě před podpisem smlouvy.
Ve smlouvách s dodavateli proto doporučujeme kombinovat prohlášení o řádném zaměstnávání, právo vyžádat si doklady kdykoli během plnění, smluvní pokutu a právo okamžitě odstoupit při porušení. U agentur dočasného zaměstnávání se vyplatí ověřit i platné povolení k této činnosti; u zahraničních dodavatelů zase to, kdo lidi skutečně řídí a platí.
S čím vám pomůžeme
Smlouvy s dodavateli a agenturami prověříme a doplníme o ochranné mechanismy v rámci revize a kontroly smlouvy. Pokud vaše výroba stojí na živnostnících, hranici mezi obchodní spoluprací a závislou prací nastaví spolupráce s OSVČ. Při již zahájené kontrole vás zastoupíme v řízení před inspektorátem práce.
Prověření dodavatele před podpisem stojí zlomek toho, co obrana po kontrole.
Odpověď je obecnou informací k právnímu stavu k 29. 8. 2026 — nejde o právní službu ani náhradu posouzení konkrétního případu. Vaše situace se může v detailech lišit; pokud si chcete být jistí, projděme ji společně při konzultaci.
