Právní poradna · IT, software a e-shopy

Jak máme správně uvádět slevy? Co je nejnižší cena za posledních 30 dnů?

Právní stav k 29. 8. 2026

Stručná odpověď

V každém oznámení o snížení ceny zboží musíte uvést předchozí cenu — a tou je nejnižší cena, za kterou jste zboží prodávali v období 30 dnů před slevou (§ 7 slovenského zákona č. 108/2024 Z. z.). Sleva se navíc musí počítat právě z ní, nikoli z běžné ceny před akcí. SOI pravidlo aktivně kontroluje v prodejnách i e-shopech: vyžádá si cenovou evidenci a porovnává ji s cenovkami; přeškrtnutá cena, která nesedí s historií, znamená pokutu.

Přeškrtnutá stará cena a vedle ní nová — nejběžnější prodejní nástroj e-shopu je zároveň místem, kde se dnes nejsnáze dostanete do konfliktu s dohledem. Pravidlo je přitom jednoduché, jen se o ně musí starat cenová evidence, nikoli marketingové oddělení.

Co přesně zákon vyžaduje

Povinnost má dvě části — předchozí cenu je třeba uvést a slevu z ní také vypočítat. Český překlad slovenského ustanovení:

Obchodník je povinen v každém oznámení o snížení ceny zboží uvést předchozí cenu zboží. Obchodník je povinen určit snížení ceny zboží na základě předchozí ceny zboží.

§ 7 odst. 1 slovenského zákona č. 108/2024 Z. z.

A předchozí cena není ta, která visela na cenovce den před akcí. Český překlad slovenského ustanovení:

Předchozí cena zboží je nejnižší cena, za kterou obchodník prodával nebo poskytoval zboží

a) v období 30 dnů před snížením ceny zboží, nebo

b) od začátku prodeje nebo poskytování zboží, pokud obchodník prodával nebo poskytoval zboží v období kratším než 30 dnů před snížením ceny.

§ 7 odst. 2 slovenského zákona č. 108/2024 Z. z.

Účel je zřejmý: znemožnit umělé slevy, při kterých se cena krátce před akcí zvýší, aby přeškrtnutí vypadalo štědře. Při postupném snižování ceny v rámci jedné akce lze jako předchozí cenu ponechat tu před prvním snížením (§ 7 odst. 3); na zboží rychle podléhající zkáze se pravidlo nevztahuje (§ 7 odst. 4).

Jak to kontroluje SOI

Inspektoři si vyžádají cenovou evidenci kontrolovaných položek — oprávnění požadovat podklady mají podle § 28 slovenského zákona č. 108/2024 Z. z. — a porovnají ji s tím, co tvrdila cenovka. V rozhodnutí č. PP/0016/07/26 ze dne 9. dubna 2026 to znamenalo pokutu 300 eur: u šesti z dvanácti kontrolovaných druhů zboží v akci „SALE až 50%“ neseděla přeškrtnutá cena s evidencí — například u jedné z mikin byla na cenovce přeškrtnutá částka 84,90 eura, přestože evidovaná nejnižší cena byla 19,95 eura. V rozhodnutí č. PP/0006/05/2026 ze dne 27. dubna 2026 dostal obchodník pokutu 400 eur za jediný výrobek: koš prodávaný dříve za 6,50 eura nesl přeškrtnutou cenu 7,50 eura. Stačí tedy jedna položka a administrativní chyba v ceníkovém systému se mění v sankci. Slevám se SOI věnovala i celoslovensky — výsledky dohledu nad prodejem zboží ve slevách zveřejnila 30. června 2026.

Kontrola přitom nemusí přijít do prodejny: e-shopy SOI běžně prověřuje ze snímků obrazovky, jak jsme rozebrali v otázce kontrola SOI na dálku.

Na co si dát pozor v e-shopu

Nejčastěji selhává technika, nikoli úmysl. Systém přeškrtává „doporučenou cenu“ výrobce, kterou jste nikdy neúčtovali, nebo ukazuje cenu před akcí, přestože zboží bylo mezitím levnější. Nastavte proto e-shop tak, aby přeškrtnutá částka vždy vycházela ze skutečné cenové historie za posledních 30 dnů, a historii cen archivujte — při kontrole ji budete předkládat vy. Slovní oznámení typu „výprodej“ nebo procenta na banneru jsou také oznámením o snížení ceny; pravidlo se neomezuje na cenovky.

S čím vám pomůžeme

Nastavení slev, cenových lišt a textů akcí prověříme v rámci kontroly obchodních podmínek a promítneme do obchodních podmínek e-shopu. Při kontrole SOI nebo již uložené pokutě připravíme vyjádření a posoudíme šance odvolání v rámci právních služeb pro e-shopy.

Pokud plánujete velkou sezonní akci, nechte nás texty a mechanismus slev zkontrolovat předem — je to levnější než vysvětlování cenové historie inspektorům.

Odpověď je obecnou informací k právnímu stavu k 29. 8. 2026 — nejde o právní službu ani náhradu posouzení konkrétního případu. Vaše situace se může v detailech lišit; pokud si chcete být jistí, projděme ji společně při konzultaci.

Další otázky z poradny

Všechny otázky a odpovědi
  1. Je cookie lišta „přijmout, nebo odejít“ legální? Ne. Souhlas s cookies musí splňovat náležitosti GDPR, tedy musí být svobodně udělený — a volba „přijmi, nebo odejdi“ žádnou volbou není. Evropský sbor pro ochranu osobních údajů v pokynech k souhlasu výslovně uvádí, že přístup k obsahu nesmí být podmíněn souhlasem s cookies. Lišta proto potřebuje tlačítko odmítnutí rovnocenné s tlačítkem přijetí už v první vrstvě a web musí fungovat i po odmítnutí. Placená varianta „zaplať, nebo souhlas“ je zatím sporným tématem.
  2. Na našem webu nikdo nezadává jméno ani e-mail. Musíme vůbec řešit GDPR? Zpravidla ano, a to ze tří důvodů. IP adresa návštěvníka je podle Soudního dvora EU osobním údajem, pokud dokážete návštěvníka s pomocí dalších subjektů identifikovat — u běžných serverových protokolů tomu tak bývá. Pseudonymní identifikátory, například analytické cookies, GDPR výslovně považuje za osobní údaje; anonymita se nepředpokládá, musí se jí dosáhnout. Vložené skripty třetích stran mohou založit společné správcovství, pokud společně určujete účely a prostředky konkrétních operací. Podle nastavení může jít také o zpracovatele nebo samostatného správce. První otázka proto není právní, ale technická: co váš web načítá na pozadí.
  3. Klient odmítá platit za pohotovost, protože nebyl žádný zásah. Má pravdu? Zpravidla nemá. Pohotovost je v servisních smlouvách úplatou za to, že poskytovatel drží kapacitu a je připraven zasáhnout ve sjednané době — hodnotu má i měsíc bez jediného incidentu. Nárok na odměnu tedy nestojí na počtu zásahů, ale na tom, zda byla dostupnost sjednána a skutečně zajištěna. Právě dostupnost musí v případě sporu prokázat poskytovatel, proto o výsledku rozhodují rozpisy služeb, záznamy o dostupnosti a reakce na výzvy.
  4. Chystáme spotřebitelskou soutěž vázanou na nákup. Potřebujeme licenci a kdo zdaní výhry? Licenci nepotřebujete. Soutěž vázaná na nákup je propagační soutěž, kterou slovenský zákon o hazardních hrách výslovně vyjímá — podmínkou je, že slouží k podpoře prodeje, není samostatným podnikáním a účastník neplatí vklad; platba za zboží se za vklad nepovažuje. Důležitější jsou pravidla, která jsou spotřebitelskou smlouvou se vším, co k tomu patří, a daně: peněžní výhru zdaní srážkou organizátor, nepeněžní přiznává výherce, přičemž výhry do zákonného limitu jsou od daně osvobozeny. V Česku promo soutěž bez sázky také licenci nepotřebuje.

Nenašli jste svou otázku? Položit vlastní otázku

Řešíte přesně tuto situaci?

Napište nám, s čím potřebujete pomoct.

Popište svou situaci. Podíváme se na ni a do 24 hodin vám řekneme na rovinu, zda a jak vám dokážeme pomoct — včetně orientační ceny.

  1. 1Pošlete poptávku tímto formulářem
  2. 2Do 24 h dostanete potvrzení ceny a postup
  3. 3Pracovat začínáme až po vašem schválení
Mgr. Patrik Tulinský, LL.M. český a slovenský advokát · SAK 300422 · ČAK 19654

Neradi telefonujete nebo píšete e-maily? Napište nám na WhatsApp →
Chcete raději rovnou termín? Rezervovat konzultaci →
Nebo napište e-mail k této věci.

PDF, Word, obrázky, ZIP… max 10 MB na soubor, 30 MB celkem.

Odesláním nevzniká mandátní smlouva ani advokátní vztah. Před převzetím věci provádíme kontrolu střetu zájmů, proto prosím neposílejte citlivé originály, dokud si věc společně nepotvrdíme.

Oslovit advokáta