Zvýhodnění, které zaměstnanec získá, když nabude podíl nebo opci za nižší cenu, než je jejich hodnota, je v Česku jeho příjmem ze závislé činnosti. Pokud zaměstnavatel včas oznámí správci daně, že využije odložené zdanění, příjem se zdaní až při první ze zákonem určených událostí, například při skončení zaměstnání, převodu podílu nebo uplatnění opce, a nejpozději po 15 letech od nabytí. Firmy, které splňují zákonné podmínky, zejména limity obratu a aktiv, mohou od 1. ledna 2026 poskytovat také kvalifikované zaměstnanecké opce. Příjem z jejich uplatnění se zdaní jako ostatní příjem až při prodeji podílu, nejpozději po 15 letech od uplatnění. Výpočet daně si ověřte s daňovým poradcem.
Česká firma chce klíčové lidi motivovat podílem ve firmě nebo opcí na něj a zaměstnanci se ptají, kdy z toho zaplatí daň. Podle českého zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.) je příjmem zaměstnance také částka, o kterou zaplatil za plnění od zaměstnavatele méně, než je jeho cena podle předpisů o oceňování majetku nebo cena, za kterou jej zaměstnavatel nabízí jiným (§ 6 odst. 3). Takový příjem je příjmem ze závislé činnosti. Kdy se zdaní, závisí na tom, zda zaměstnavatel využije odložené zdanění, a od roku 2026 také na tom, zda jde o kvalifikovanou zaměstnaneckou opci.
Odložené zdanění podílu nebo opce
Odklad se týká nabytí podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, v její mateřské nebo dceřiné společnosti či kapitálově spojené osobě, jakož i opce na takový podíl (§ 6 odst. 14). Podílem je účast společníka v obchodní korporaci, tedy také účast akcionáře (§ 31 a § 256 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb.). Odklad se vztahuje na každého, kdo od firmy pobírá příjmy ze závislé činnosti, tedy také na jednatele a členy jiných orgánů (§ 6 odst. 1 písm. a) až c)). Příjem se považuje za příjem měsíce, ve kterém nastane první z těchto událostí:
- zaměstnanec přestane pro zaměstnavatele, jeho mateřskou, dceřinou nebo kapitálově spojenou osobu či právního nástupce vykonávat činnost,
- zaměstnavatel vstoupí do likvidace,
- podíl nebo opce se převede nebo přejde na jiného,
- zaměstnanec opci uplatní,
- podíl se vymění tak, že se změní celková jmenovitá hodnota podílů zaměstnance,
- uplyne 15 let od nabytí podílu nebo opce.
Pokud hodnota podílu do této události klesne, příjem lze snížit o rozdíl mezi jeho hodnotou při nabytí a hodnotou při události, přičemž obě hodnoty se určí podle předpisů o oceňování majetku. Hodnota při události se pro tento účel zvyšuje o přijaté podíly na zisku a další zákonem vyjmenované výplaty z podílu po zdanění (§ 6 odst. 15). Převod nebo přechod podílu či opce musí zaměstnanec oznámit zaměstnavateli do konce měsíce, ve kterém nastal (§ 6 odst. 16). Odklad však není automatický:
Citace v původním znění:
Postup podle odstavců 14 až 16 a § 38j odst. 2 písm. f) bodu 8 se použije, pouze pokud zaměstnavatel oznámí správci daně záměr použít tento postup do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec nabyl podíl nebo opci podle odstavce 14.
Co se změnilo od 1. ledna 2026
Novela č. 360/2025 Sb. prodloužila nejdelší dobu odkladu z 10 na 15 let a vypustila událost, kterou bylo ukončení české daňové rezidence zaměstnavatele nebo zaměstnance. Její přechodná ustanovení ponechávají dosavadní znění pouze pro zdaňovací období a kalendářní měsíce započaté před 1. lednem 2026 (čl. VII body 1 a 2). Zvláštní pravidlo pro podíly a opce nabyté dříve neobsahují. Z jejich znění proto vyplývá, že pro zdaňovací období od roku 2026 platí doba 15 let také pro ně. Stejně to pro rok 2026 vykládá také česká Finanční správa.
Kvalifikované zaměstnanecké opce
Od téhož dne zákon zná také kvalifikovanou zaměstnaneckou opci (§ 6a). Jde o nepřevoditelný příslib nabýt podíl, který zaměstnavatel poskytne bezplatně na základě písemné smlouvy a oznámí správci daně. Podíl lze nabýt nejdříve po 3 letech, dříve pouze při převodu alespoň 67 % podílu na základním kapitálu zaměstnavatele nebo jeho ovládající osoby na nespojenou osobu nebo při vstupu akcií na veřejný trh. Roční obrat zaměstnavatele podle poslední schválené účetní závěrky před poskytnutím opce nesmí přesáhnout 2,5 miliardy Kč a jeho aktiva 2 miliardy Kč, a to ani za celou skupinu.
Zaměstnavatelem ani členem jeho skupiny nesmí být například banka, pojišťovna, advokát, auditor nebo daňový poradce. Podíly, které zaměstnanec takto nabyl nebo může nabýt, nesmějí v době poskytnutí opce přesáhnout 5 %. Mezi poskytnutím a uplatněním opce musí pro firmu pracovat alespoň 12 měsíců a jeho ostatní příjmy ze závislé činnosti musí v úhrnu dosáhnout alespoň 1,2násobku měsíční minimální mzdy platné při poskytnutí opce za každý měsíc práce.
Příjem z uplatnění takové opce i z jejího finančního vypořádání se nepovažuje za příjem ze závislé činnosti, ale za ostatní příjem (§ 6 odst. 3 a § 10 odst. 1 písm. q)). Při uplatnění opce se zdaní ve zdaňovacím období, kdy zaměstnanec získaný podíl prodá, nejpozději v tom, ve kterém uplyne 15 let od uplatnění (§ 10 odst. 1 písm. q)). Pozdější prodej takového podílu není osvobozen ani po uplynutí doby držby (§ 4 odst. 1 písm. q) bod 5 a písm. u)).
Jak nastavit zaměstnanecký program
Který režim se vyplatí, závisí na velikosti firmy, ceně podílu a plánovaném prodeji. Výpočet daně a odvodů si ověřte s daňovým poradcem. Smlouvy, pravidla vestingu a korporátní kroky připravíme v rámci služby ESOP a zaměstnanecké podíly tak, aby odpovídaly zvolenému daňovému režimu a zaměstnavatel nezmeškal oznámení správci daně. Slovenský režim popisuje otázka jak se zdaňují zaměstnanecké akcie a podíly a peněžní alternativu bez převodu podílu otázka co jsou fiktivní akcie.
Odpověď je obecnou informací k právnímu stavu k 3. 10. 2026 — nejde o právní službu ani náhradu posouzení konkrétního případu. Vaše situace se může v detailech lišit; pokud si chcete být jistí, projděme ji společně při konzultaci.
